Příklady dobré praxe

S lehkou nadsázkou tvrdíme, že není nic snazšího, než si vzít některý z našich výukových materiálů k ruce a vyrazit s žáky na výpravu. Uvidíte, budou se dít věci! Řada učitelů tuto zkušenost má a rádi se o ni s vámi podělí.


Pátrali jsme, kam se voda schovává po dešti

Paní učitelka Sylva Bečáková základní škola v Hořiněvsi na Královéhradecku sestavila s pomocí výukových materiálů Lesa ve škole pro své žáky 4. a 5. ročníku zajímavý sled aktivit, které se z velké části odehrávaly v přírodním prostředí na katastru obce.
Na podzim žáci hledali veškeré podoby vody v Hořiněveské bažantnici a pátrali, kam se voda schovává po dešti. Během roku děti zkoumaly, pozorovaly a měřily stromy v obci, zejména památné lípy na návsi se těšily jejich pozornosti. Do přírody se dá chodit i v zimě, však jsou zvířecí stopy na sněhu dobře patrné a rostliny se tváří docela jinak než v teplejších částech roku, také měření objemu vody a sněhu přineslo nečekaná odhalení.
Na škole v přírodě se žáci s paní učitelkou pustili do náročnějších témat jako je koloběh uhlíku a klimatické změny. Povídali si o tom, jak s tím souvisejí stromy a les, živočichové, a samozřejmě také my, lidé. Na jaře si pak žáci všímali toho, jak se les přirozeně obnovuje a co se děje v živočišné říši, hlavně v ptačí sekci, která o sobě dává vědět v tomto období velmi bouřlivě.
Největším objevem prý pro žáky bylo rozuzlení problému, jak je možné, že les dokáže zadržovat tak obrovské množství vody oproti poli či louce.

 

Jak je to s těmi Vodomory?
 Kdysi dávno, když byly lesy v plné síle, mech plný vody, voňavé vlhko a krásné houby, vynořili se z hlubin temnoty podivuhodní a zlomyslní tvorové „Vodomoři“. Chtěli od lesů získat vodu, sáli a sáli, až z lesů zbyla jen planina!!! Naštěstí byl na zelené louce nalezen papír, který popisoval všechna tajemství vody v lese. Vodomorové se stáhli zpět do temnoty. Ale říká se, že se jednou vrátí a pomstí se.  Jediný způsob, jak tomu zabránit, je najít všechna tajemství vody v lese. Štěpánek Bednář, 2. ročník ZŠ Laškov

 

Naším největším objevem bylo, že voda v lese není jen v potoku a ve studánce, ale je všude

Na základní škole v Příboru, Jičínské ulici, prožili žáci 3. třídy a paní učitelka Michaela Eliášová školní rok s ročním plánem aktivit „Tajemství vody v lese“ a podobně jako další lesní třídy, svedli úspěšný zápas o vodu v lese s Vodomory.
Paní učitelka nám napsala: „Bez závěrečné výpravy do lesa by projekt nebyl dotažen do konce. Dětem se potvrdilo, co se dozvěděli z předchozích lekcí, z textů, byly v přímém kontaktu s lesem, vše si mohly osahat. Oceňuji propracovanost lekcí, včetně všech pracovních listů a textů pro žáky. Učitel nemá při přípravě lekcí téměř žádnou práci. Pozitivně hodnotím zapojení metod RWCT*, které s žáky často využívám.“ *zkratka pro mezinárodní program Reading and Writing for Critical Thinking = Čtením a psaním ke kritickému myšlení

A co na to děti:
Naším největším objevem bylo, že voda v lese není jen v potoku a ve studánce, ale je všude: na listech, v mechu, v houbách, v půdě (když jsme sáhli na mech nebo houbu, byly vlhké). Vodomorové nemohou vodu z lesa jen tak lehce vzít, je tam všude, museli by les vykácet a zastavit déšť. Chtěli bychom, aby každý věděl, že v lese je vlhko, voda je tam vždy, a je důležitá pro rostliny, zvířata a taky pro nás. Dařilo se nám zkoumání v lese, hodně jsme toho objevili (stopy zvířat, mraveniště, kosti zvířete, ohryzané plody, zaječí trus, houby, měřili jsme teplotu, v zimě jsme pozorovali lupou sněhové vločky a měřili výšku sněhu). Byla dobrá spolupráce v týmech. Podařil se nám plakát koloběhu vody – byla to největší týmová práce celé třídy. Při práci a po cestě do lesa jsme si zpívali. Na poslední výlet s námi šla i studentka ze Singapuru a učila nás názvy stromů a zvířat anglicky. Vyprávěla nám, jaký les mají v Asii.

Neohroženě jsme se brodili závějemi 

Žáci šesté třídy ze základní školy Jana Palacha v Mostu trávili během roku hodně času na školní zahradě a přilehlé louce. V rámci programu Les ve škole se totiž dali do pozorování okolní přírody a přímé péče o některé živočichy, které je možné potkat v okolí školy.
Na podzim tvořili z přírodního materiálu listové housenky a uspořádali z nich výstavu pro spolužáky. Letošní zima nadělila sněhu požehnaně, šesťáci paní učitelky Jany Hofferové se však neohroženě brodili závějemi a do zapisovacích archů zachytili 12 druhů ptáků, kteří se na zahradu slétají. Pro ně a další živočichy pak připravili hostinu na přilepšenou v krušném zimním čase. Nemyslete si však, že jen tak nasypali na hromádku cukroví. Nejprve si ujasnili, jaká potrava je pro ptáky vhodná, a pak podle toho sestavili vánoční menu.
Na jaře bádání pokračovalo, žáci se vrátili ke svým pozorovacím archům ze zimy a porovnávali, co se v přírodě změnilo, uvědomovali si, které změny souvisejí s jarem. Žáci se zatajeným dechem sledovali sýkoru koňadru, jak krmí v budce mláďata a zjistili, že také další dvě budky byly obydleny ptačími nájemníky, jmenovitě brhlíkem a sýkorou modřinkou. Poznávání jarní květeny si děti zpestřili tvorbou paletek z přírodnin. Školní zahrada může být bohatším ekosystémem, než by se na první pohled zdálo. Během jarního průzkumu byli krom řady druhů ptáků a rostlin zjištěni také bělásek, čmelák a veverka, jež si oblíbila zdejší borovice.

Paní učitelka Hofferová shrnula činnost v programu: „Vzdělávám žáky s lehkou mentální retardací a vyhovuje mi si tvořit vlastní pracovní listy, vím, co žáci umí a co zvládnou. Je to pro mě rychlejší, než vyhledávat aktivity v metodikách, které musím přizpůsobit mým žákům. Musím ale říct, že vaše metodiky jsou pěkně zpracované pro žáky ze základní školy a určitě se pokusím v příštím roce některé aktivity využít.“

Vždy na začátku roku si sestavujeme soubor pravidel pro pobyt v lese, hry a společné vycházky

Školní družina na základní škole v Kladně, Velvarské ulici, je zapojena v programu Les ve škole již řadu let. Podle slov vedoucí paní učitelky Jitky Zachové, má družina možnost realizovat specifické činnosti a není striktně vázána časem, jak je tomu při školní výuce, přitom skupina dětí je víceméně stále podobná.  Aktivity se zaměřují převážně na pobyt venku a využití přírodního prostředí nedalekého lesa, kde mohou děti zkoumat, pozorovat a tvořit. Navazují na učivo prvouky pro 1. – 3. ročník a přírodovědy pro 4. – 5. ročník, přičemž přímo v terénu si mohou vše vyzkoušet a osahat. Aktivity ve školní družině jsou založené na přímé zkušenosti z terénu, pokusech, smyslových hrách, práci s přírodním materiálem (land art) a praktických činnostech, jako je například péče o školní pozemek a květinové záhony. 
Ve školní družině se jim nejvíc osvědčily aktivity ve skupinách, kde jsou děti z různých ročníků (1. – 4. tř.) a velcí tak učí ty malé.

Zatím využívají některé aktivity z Lesního zpravodaje, inspirují se pracovními listy a výukovými materiály Lesa ve škole, doplňují to vlastními nápady a spolupracují s místním střediskem ekovýchovy Čabárna. Věříme, že v dalších letech jim budou dobrou metodickou oporou nové roční plány aktivit, které v programu Les ve škole vznikají.

Zjistili jsme, že když si občas zajdeme do lesa, tak nám to prospěje 

Žáci základní školy v Polničce a jejich paní učitelka Marie Judová si díky ročnímu plánu aktivit pro 6. třídu „Proč do lesa“ vyzkoušeli a hlavně oblíbili landart. Jednoduše řečeno jde o tvoření uměleckých děl na přírodních místech z přírodního materiálu. Dílo samotné pak není určeno k zakonzervování a vystavení někde v galerii , ale je ponecháno přirozeným vlivům a přírodním procesům.

„Dětem se v lese moc líbilo, škoda, že na tyto aktivity není tolik času, jak bych si představovala. Skutečně velmi je bavil landart.“
Téma metodiky se točí kolem otázek, čím lidi pobyt v přírodě přitahuje, co je venku láká, a co jim naopak brání v tom, aby si přírodního prostředí dosyta užívali.

Paní učitelka Judová popsala, jak se k tématu postavili její žáci: Učili se vzájemně spolupracovat, byli komunikativní a byli ochotni jít do lesa za každého počasí. První výprava se uskutečnila za setrvalého prudkého deště, přišli jsme mokří, sušili jsme ve třídě ponožky, žáci byli nadšení.“Žáci na základě zkušeností z lekcí zpracovali plakát o lákadlech i nástrahách lesa a o tom, jak se do terénu dobře vybavit, abychom případným nepříjemnostem co nejvíce předešli.

A co si ze školního roku s Lesem ve škole odnesli jako hlavní myšlenku? „Zjistili jsme, že když si občas zajdeme do lesa, tak nám to prospěje (necítíme se tolik unavení ze školy). V lese se dá zažít zábava, například tvoření v lese (landart) spolu s ostatními.“

Tak co, líbí se Vám, jak školy pracují? Další příklady dobré praxe najdete v novinkách.

Přejeme inspirativní čtení!


Sledujte novinky a odebírejte newsletter!

Vykoukl z lesa nový roční plán? Nebo Vás pozveme na seminář? Přihlaste se k odběru lesního zpravodaje!