Berounští akčňáci

22.05.2018

Základní škola Beroun-Závodí je do Lesa ve škole zapojena již šestým rokem. Pravidelně nám také posílají Ozvěny z Lesa. A že si venkovní výuku opravdu umí užít, dokládají tři příběhy z výletů do jarní přírody, které pro vás mohou být inspirací.

Autorka: Květa Hrbáčková                                                              Pro koho: družina, ZŠ

Talichovou stezkou

Téměř letní počasí nás lákalo na výpravu do přírody, a tak jsme se vydali naučnou přírodovědnou Talichovou stezkou. Stezka byla otevřena v roce 2012 a vede místy světoznámého dirigenta Václava Talicha, který zároveň patřil mezi vášnivé turisty. Cestou pozorujeme nejen rostliny, stromy a keře, ale sledujeme i živočichy kolem nás. Na informačních panelech sledujeme, co se zde vyskytuje a my se to snažíme opravdu najít. Cestou potkáváme i slepýše, kterého si prohlížíme hodně zblízka a pak jej pouštíme zpět do přírody. Míjíme trasu lesem a dostáváme se k vile Václava Talicha. Seznamujeme se s jeho životem i dílem. Pak již pokračujeme až k blízkému rybníčku, kde si povídáme o vývoji žab. Ale tentokrát v rybníce nakladená vajíčka ani žáby nejsou. Pozorujeme malé rybičky, na hladině několik uhynulých ryb a spatříme dokonce čolka. Po cestě poskakuje Konipas bílý, nad travnatým porostem se prohánějí motýli a mezi nimi vidíme i Otakárka fenyklového. Mezi kládami dřeva prolézá ještěrka, různý hmyz a brouci. Máme s sebou kelímky s lupou, které jsme dostali z Lesa ve škole darem, a prohlížíme si různé druhy hmyzu detailně. To je ovšem paráda, neboť je nemůžeme nikdy bez tohoto zařízení pořádně vidět! Cestou si zahrajeme ještě několik her a pomalu se vracíme ke škole. Každý máme nějaké zážitky z dnešní výpravy do lesa, ale největší úspěch byl jasný:

Viděli jsme v rybníčku želvu bahenní! A aby toho nebylo málo, na náhonu ještě pozorujeme nutrii.

Otevírání studánky

Letos se již po několikáté setkáváme společně na tradiční akci, kterou je "Odemykání studánky". V březnu vyčistily a upravily studánku děti z družiny. V dubnu se za studánkou vydal i turistický kroužek, poopravil okolí a teď, v květnu, jsme se ke studánce vypravili všichni - školní družina i klub.

Studánku vůbec nepoznáváme. Kolem dokola je zarostlá a ozeleněná. Je vidět, že jaro je tu v plném proudu. Připomínáme si, jaký význam studánky vůbec mají. Jsou to mnohdy a mnohde jediné zdroje pitné vody. Krom lidí tato naše studánka jistě slouží i pro zvěř, která v lese žije. Odemykání studánky je pro děti slavnostní obřad, který byl ověnčen pohádkou "O kouzelné studánce" a básní Josefa Václava Sládka - "Znám křišťálovou studánku". A pak přichází ten slavnostní okamžik, kdy odemykáme studánku se slovy:

"Odemykám, odemykám studánku, abych měla vodu do džbánku". A studánka je odemčena.

Popřáli jsme studánce klid, hodně vody, hodné lidi, aby jí nikdo neubližoval a mohla sloužit ke svým účelům. Studánka je odemčena a život jde dál!

Vzhůru na vrch Děd s rozhlednou

První představa dětí, že budou muset šplhat do velikého krpálu ke kapličce a zdejší studánce, pro ně nebyla nijak lákavá. Ale touha po relaxaci v přírodě, její poznávání, poslouchání zpěvu ptáků, nás zklidnila. Zanedlouho stojíme nad Berounem u pseudogotické kaple Bolestné Matky Marie a studánky. Naším úkolem bylo zjistit, kolik má kaplička velkých oken, což byl jeden z úkolů do projektu "Beroun mě bere". Potom se zastavujeme na vyhlídce u vysílače a pozorujeme krásy a rozlehlost Berouna. Po prozkoumání známých míst v okolí Berouna, které vidíme, už spěcháme k vrcholu Děd a rozhledně. Cestou pozorujeme kvetoucí rostliny, určujeme jejich názvy, sledujeme zdejší stromy a náhle nás překvapí nález čerstvé, velké duběnky, kde je ukryta Žlabatka dubová. Tento úkaz jsme již sice viděli, ale takovou nádheru barev ještě ne. Neuniknou nám ani různí broučci a hmyz. Cesta utekla velice rychle a my stoupáme přímo vzhůru do nadmořské výšky 492 metrů. Na vrcholku se nám objevila krásná rozhledna Děd. Slavnostně byla otevřena 17. září 1893. Byla to první rozhledna, kterou vybudoval Klub českých turistů. Jde o cihlovou rozhlednu vysokou 12 metrů s 56 schody. Nám začíná druhý úkol. Zjistit, kolik schodů je železných. Podařilo se. Po cestě zpátky si ještě zahrajeme několik her a rozcházíme se do svých domovů. Na dnešní krásnou vycházku budeme dlouho vzpomínat.

Jarní výlety školní družiny a klubu v Berouně-Závodí: